V pořadí už osmé album bratislavské kapely Pressburger Klezmer Band (dále už jen PKB) přináší hlavně balady, jak už název napovídá. Oproti předchozím albům, vonícím Balkánem a v nichž se využívaly prvky latiny i jazzové úlety, jsou Baladen komornější. To, že se soubor PKB věnuje také sběratelské a vzdělávací činnosti, se odrazilo ve výběru písní pro toto album. Hudební náměty hojně čerpají z oblasti židovské hudby na Slovensku.
Celé album Baladen obsahuje jak oprášené (rozuměj nově upravené a zaranžované historické písně), tak i nově zkomponované písně. To hlavní, o co tu kráčí, je však klezmer, nám blízký (vznikl ve střední a východní Evropě) a sympatický svým důrazem na melodičnost a unikátní bohatství tónů.
Na CD s pečlivě připraveným a detailním bookletem, kde najdete překlady textů ve slovenštině a angličtině, se nabízí kolekce šestnácti písní. Jemné a milostné balady, jako jsou Zits Ikh Mir In Shtibele, Grine Felderči La Prima Vez, kterou zpívá Juraj Adamuščin za doprovodu v podstatě jen piána a bicích. Tento tradicionál o lásce na první pohled, který aranžovali hned čtyři členové souboru, působí velmi uklidňujícím dojmem. Největší sílu mezi baladami, které pochopitelně na albu převažují, má A Rege (Chvíle), skladatelky a básnířky Beyle Schaechter-Gottesmanové. Hlasy Marty Potančokové a Juraje Adamuščina se zde krásně proplétají a vše umně dokresluje kytara Miriam Rodriguez-Bruellové. Píseň má až středověké názvuky hudby minstrelů z královských dvorů evropské šlechty.
Kraj Tanana Šadrvana je tzv. sevdalinka neboli melancholická píseň, již původně zpívali na Balkáně sefardští Židé, po nich pak Srbové i Bosňané. Ivana Ecetovázpívá velmi procítěně a Dragan Mirkovič, jenž na albu také aranžoval, hraje na akordeon.
Nemohu se nezmínit o písni Karshelekh neboli Čerešn autorů Jara Filipa a Milana Lasici, tak důvěrně známé v podáni Hany Hegerové. Milé aranžmá se hodí náramně do jidiš písně kvůli své mollové náladě.(Kapelník Andrej Werner komentuje zaradenie piesne takto:„Už dávnejšie sme mali zámer prespievať niektorú zo slovenských piesní do jidiš. Keď môžeme mať slovenské texty k jidiš piesňam, mohlo by to fungovať aj naopak. No dlhodobo sme mali problém zohnať vhodného textára. Našiel som napokon Asiu Frumanz Charkova, ktorá, o.i., hovorí aj česky a z piesní ma oslovili Čerešne pre ich mollový charakter, vhodný pre židovskú hudbu. Hudobne to potom pripravila Ľubica Čekovská.“ – pozn. red.)
Album však obsahuje také ukolébavky, jako např. S’loyfn S’yogn Shvartse Volkns, v níž akordeon Snežany Jovič-Werner nádherně rámuje křehký zpěv Marty Potančokové.
Klezmer však nejsou jen pomalé, tklivé a smutné balady. Konec konců, tančilo se při něm na svatbách a jako hudební žánr se prosadil pro svůj rytmus a melodie. I takové skladby uměla složit již výše zmíněná Beyle Schaechter-Gottesman. Čardáš se tu snoubí s klezmerovými pasážemi, vášnivý projev Marty Potančokové umocňuje prožitek a skvělé aranžmá Dragana Mirkoviče skoro nutí do tance. Píseň je oslavou židovství, zvyků a tradic. V přebásnění Jána Štrassera pod názvem Čo má každý Židko rád je tato píseň pro autora recenze naprostým vrcholem alba.
Úžasná je také A Libe, tango o lásce a milenecké upřímnosti, kde si jako host zahrál na bandoneon Martin Chovanec. Aranžmá kontrabasisty Sama Alexandera je vkusné a uchu libé. Také skladba Rivkele je původně zkomponovaná jako tango, které PKB oživili prvky klezmeru s kabaretním doprovodem i retro výrazem zpěváka Juraje Adamuščina. Píseň pojednává o židovské dívce stejného jména, již si chce vzít movitý křesťan za ženu, ale ona se nechce vzdát své víry.
Album Baladen, které vyšlo u Real Music House v produkci Róberta Pospiše a Martina Sillaye, nabízí špičkové hudební výkony, propracované aranže a vyzdvihl bych zejména skvělé vokály. Všichni zúčastnění muzicírují s gustem a rozmanitost hudby klezmer podávají autenticky a se srdcem na dlani.
****
MILAN POLÁČEK