THE WHITE BUFFALO * On The Widow’s Walk (recenzia CD)

 

white_buffalo
 

   Americký zpěvák, skladatel a kytarista Jake Smith, používající umělecký pseudonym The White Buffalo, vydal v dubnu 2020 na finské značce Snakefarm Records už v pořadí šesté album, nazvané „On the Widow’s Walk”. Tak se říkávalo promenádě v přístavech, po které netrpělivě procházely manželky námořníků a vyhlížely připlouvající lodě, v obavách o to, zda se nestaly vdovami.

   Jake Smith pochází z Oregonu a žije v LA. V mládí poslouchal hodně country, ale také punk-rock a vzhlížel se v Dylanovi, Cohenovi a rovněž v nedávno zesnulém písničkáři Johnu Prineovi. Právě jeho relativně jednoduché písničky s příběhem ze života mu učarovaly nejvíce. Debutoval už v roce 2002 směsí folku, rocku a alternativní country.

   Bilý bizon je tak vzácný, že se prý rodí jeden z deseti miliónů.  Umělec, co si říká The White Buffalo, je svým způsobem také unikátní. Jeho výjimečná barva hlasu a temný barytón vás uhrane. On je tím prototypem písničkáře-vypravěče, novodobým trubadúrem. Album „On The Widow’s Walk” oplývá silnými melodiemi, což bývá pravidlem u většiny jeho alb. Náladotvorné aranže vás okamžitě vtáhnou do atmosféry písní. Skladby na albu plynou povětšinou v pomalém či středním tempu, ale ani rock na albu nesmí chybět.

   Úvodní „Problem Solution” má dvě roviny s odlišným frázováním. Tato zajímavá kompozice v textu pojednává o naprosté nejistotě a bezradnosti při proplouvání životem. Krásná a superpomalá country píseň „The Drifter“ je cohenovsky uvěřitelná a Jake Smith uchvátí zcela přesvědčivým výrazem a přirozenou naléhavostí v hlase. On má něco z chlapácké drsnosti Johnny Cashe, barvou a sytostí hlasu zase připomíná Eddieho Veddera z počátku 90. let.

    Pomalých písní je na albu většina, jako např. „Sycamore”, v níž zpěvák dává na odiv svůj hlasový rozsah (to není u barytónů zcela běžná záležitost), „Come On Shorty”, si Jake Smith zase dává záležet na svém všudypřítomném vibrátu, což také není často slyšet u písničkářů.

   Krásná balada s piánem, nazvaná „Cursive“ je o obavách z budoucnosti vztahu dvou lidí. The White Buffalo ji zpívá s vášní v hlase a s citem se vkládá do každého slova. Titulní „Widow’s Walk” má chytlavou melodii a bezeslovný refrén s „ááá“ se zadírá pod kůži. V něžné, milostné baladě za doprovodu piána s názvem „I Don’t Know A Thing About Love“, zpívá autor o hledání lásky: …ukážeš mi, co je láska/chci se v ní ztratit/ale já o lásce nic nevím/a co ty?/až přijde zase čas na lásku a žití, najdu tě…“

   Album „On The Widow’s Walk” však neobsahuje jen pomalé balady. The White Buffalo je také rocker, což předvádí v plné síle např. v hitovce „No History”, jež je jako stvořená pro rádia. „Faster Than Fire” je další rocková pecka sršící energií, v jejímž textu jako by Jake Smith varoval před budoucí apokalypsou světa. 

   The White Buffalo si vysloveně libuje v neobyčejných tématech. Akustická kytara doprovází píseň „River Of Love and Loss”, tragický příběh lásky ztracené při záplavě. Temné tóny houslí zde podmalovávají ponurou náladu písně a Jake Smith vše umocní pískáním. V další skladbě „The Rapture“ odbíjí kopák bicích úvod a vytí, výkřiky a pazvuky provázejí tento hudební horror, jakoby inspirovaný Edgarem Allananem Poem a Alfredem Hitchcockem.

   The White Buffalo alias Jake Smith dokáže být hlasově expresívní, ale též něžně zadumaný a pořádně tajemný. Bývá přiřazován do žánru „Americana“, vycházející z kořenů folku, blues, rocku a country. Jake Smith tu navazuje na Boba Segera, Toma Pettyho a další. Oproti jiným má občas stravitelnější folkové momentky, ale on se rád noří také do temných hlubin života kolem nás a vždy vás uhrane svou syrovostí. To vše je cítit při poslechu alba.

Toto skvělé dílko produkoval jedenačtyřicetiletý zpěvák, kytarista a skladatel Shooter Jennings, syn country hvězdy Waylona Jenningse. 

****

MILAN POLÁČEK

 

Článok patrí k časopisu: