„On the Widow’s Walk” - tak se říkávalo promenádě v přístavech, po které netrpělivě procházely manželky námořníků a vyhlížely připlouvající lodě, v obavách o to, zda se nestaly vdovami.
Tak ako stíhačky Spitfire, ktoré zohrali rozhodujúcu úlohu v bitke o Britániu v roku 1940 a následne boli neodmysliteľnou súčasťou Royal Air Force počas Druhej svetovej vojny, tak sú dnes watfordskí The Spitfires dôležitou súčasťou armády britských kapiel.
Je kolekcí dvanácti od srdce napsaných písní, v nichž se jako červená nit line téma smrtelnosti, nostalgie a vzpomínek na zemřelé. Album je Springsteenovou niternou zpovědí s pečetí velkoleposti.
Ako celok by sa dal album „Zlatý vek“ považovať za istý experiment kapely Billy Barman. Prináša nadmerné využívanie elektronických zvukov, nástrojov a efektov, čím vytŕča spomedzi prevažne akustickej tvorby tohto zoskupenia.
„Je to krásny album, kde nie je čo dodať, ani ubrať.“ Je to tak. Ani ja nemám viac čo dodať. Snáď len, že takú vydarenú nahrávku, plnú človečiny, by som od Korbenov už nečakal.
Štýl písania Paula Wellera nie je novátorský, jeho pesničky plynú, sú inteligentne a príjemne vystavané, neprekvapí zvratom. Jeho experimentovanie prichádza v štúdiu, pri aranžovaní.
Kdo si stále myslí, že se v hudbě už nic zajímavého nedá vymyslet, nechť si laskavě poslechne dvě poslední alba skupiny Larkin Poe, na Grammy nominované a skvělé „Venom & Faith“ (2018) a jejich páté studiové album „Self Made Man“.
Dominika Kopcsaya, aka Nightlines, som so záujmom po prvý raz zaregistroval v roku 2017 na významnom festivale súčasnej vážnej hudby Melos-Étos, kde uviedli jeho skladbu „Kataptromantia Hecticus“, ktorú napísal ako 21-ročný.
12 (na LP 10) piesní nesie typický rukopis Vapors - stredné tempo, výrazné, nápadité a precízne odspievané melódie, doprevádzané zohratou ale až takmer minimalistickou kapelou.